Blog - Hudebnitricka.cz

Nejzajímavější informace ze světa hudby

Author: Pavlina (page 1 of 14)

Pearl Jam

Pearl Jam

Písně, které slavná kapela ze Seattlu natočila na album Lightning Bolt, nenesou žádné velké překvapení. Pearl Jam však naštěstí úplně nepodlehli znuděné rockové dospělosti. Povedla se jim deska, na které se vyplatí sledovat detaily.

Pearl Jam se na své desáté studiové desce Lightning Bolt ocitli ve zvláštní pozici. Jsou kapelou, která si šla vždycky po svém, často mimo zavedené cesty hudebního showbyznysu.

Bez rozpadů, vnitřních dramat, ostud či vyloženě nepovedených nahrávek se jí daří důstojně růst. Důrazem na muzikantství a ignorováním pozlátka okolo si vybudovala pověst jedné z nejlepších rockových skupin, stvrzenou proslulými koncerty, které dovedou táhnout i několik hodin. I když své grungeové kořeny už nechali v minulosti několikrát za sebou, s tím, jak potvrzovali svůj status jistoty, souběžně ztráceli schopnost překvapit. Po třiadvaceti letech na hudební scéně se už jako kapela do značné míry začali stávat synonymem pro obyčejný dospělý rock.

Další Jeremy nebude

Deskou Lightning Bolt to přiznávají a zároveň se na ní učí důležité věci – jak zabránit, aby z perfektních výchozích podmínek vzešla úplná nuda. I když to nakonec nad předvídatelností nevyhrávají na plné čáře, povedlo se jim natočit album, které by milovníci kytarové hudby minout neměli, třebaže je „jen“ potěší.

Ačkoliv tvrdili, že se vrátí ke svým kořenům, tak jednoduché to s prvním albem Pearl Jam po čtyřleté nahrávací pauze přece jen není. I když ze začátku to tak vypadá. Úvodní kytarový motiv Getaway se jistě zrodil v Seattlu, nečekaně mladický a punkově agresivní odpich má i následující singlovka Mind Your Manners.

Nechybí ani klasická stadionová balada nazvaná Sirens. Právě na ní se nejlépe ukazuje, že takovou naléhavost, aby vznikl nový Jeremy, ze sebe už Eddie Vedder asi nevydoluje, i když má v písničce pro svůj hlas skoro šest minut a kapela umí vypilovat strukturu.Na desce se dále opírají o řadu klasicky znějících kusů. Třeba píseň Swallowed Whole zní strukturou, melodikou a náladou snad až příliš důvěrně.

Není jen šeď

Kouzlo Lightning Bolt, která se dá jen těžko označit za nějak přelomovou desku, nakonec tkví v nenápadném střídání zvukových poloh a v muzikantské dotaženosti – kapelu nahrávání evidentně bavilo. Glamový nádech skladby Let The Records Play, country odlehčený rytmus songu Sleeping By Myself nebo piano v závěrečném dojáku Future Days jsou přesně ty detaily, díky kterým není celkově poměrně „obyčejná“ a klidná deska jenom další šedivá žánrovka. Ale spíš docela slušné vyrovnání se s krizí středního kapelního věku.

Výsledek obrázku pro pearl jam

Black Sabbath

Black Sabbath

Výsledek obrázku pro black sabbath

O skupině

Jeden ze základních kamenů hardrockové muziky 70. let a skupina, která naznačila další ubírání rockové hudby směrem k heavy metalu.

Pozdější metalové proudy navazovaly i na jejich složku textovou a ideovou (okultismus, mysticismus apod.). Iommi, Osbourne a Ward jsou ročník 1948, Butler 1949.

Budoucí Black Sabbath se scházejí už v roce 1967 v anglickém Birminghamu a to pod názvem Polka Tulk a později Earth (hrají především bluesový a jazzový repertoár). V roce 1969 na podnět manažera Jima Simpsona mění nejen název ale i image.

Následuje první neúspěšný singl pro vydavatelství Fontana, přestup k firmě Vertigo a v roce 1970 se zásadně prosazují dvěma prvními alby.

70. léta jsou především ve znaku velkých úspěchů ale i soudních tahanic kolem managementu skupiny. Postupně narůstají i rozpory uvnitř kapely a první kdo odchází, je v roce 1979 Ozzy Osbourne (vlast. sk. Blizzard Of Oz). Už předtím za něho zaskakoval Dave Walker. Za mikrofon vzápětí nastupuje R.J. Dio ze skupiny Rainbow. V roce následujícím střídá u bicích nemocného B. Warda V. Appice.

Od počátku 80. let dochází k postupnému poklesu úspěšnosti, m.j. i díky častým personálním změnám. V roce 1982 ochází Dio a Appice, aby založili skupinu Dio. O rok později se nakrátko vrací Ward a spolu s ním se stává (na jeden rok) členem kapely Ian Gillan. Warda krátce zastupovali Bevan a Gillana Donato (1984). Ojedinělé vystoupení v “klasické” sestavě se odehraje v roce 1985 na koncertě Live Aid ve Philadelphii.

Poté následuje období, kdy jediný zakládající člen T. Iommi dokonce oddělí své jméno od názvu Black Sabbath. Skupina se přesto pokouší o comeback v nových sestavách. V roce 1985 – 86 ve složení Iommi, (Glen Hughes) Ray Gillen, Eric Singer, Goeff Nicholls, (Gordon Copley) Dave Spitz, když Copleye vystřídal Spitz počátkem roku 1986 a krátce potom Hughese Gillen (zemřel v prosinci 1993).

V roce 1987 hraje ve složení Iommi, Nicholls, Tony Martin, (Butler) Joe Burt, (Singer) Terry Chimes, v r. 1988 ve složení Iommi, Martin, Nicholls, Laurence Cottle , Cozy Powell, v r. 1989 ve slož. Iommi, Powell, Martin, Neil Murray a v r. 1992 ve slož. Iommi, Butler, Dio, V. Appice. Na desce Cross Purposes Live opět zpívá Martin – kapela zde hraje ve sl. Iommi, Butler, Martin, Nicholls (neofic. člen), Bobby Rondinelli.

Brzy proté se vrací k sestavě Iommi, Powell, Martin, Neil Murray. V létě 1995 ale Powell odešel a k bicím se vrací Rondinelli. V r. 1998 opět koncertují s Osbournem u mikrofonu, ve slož.

Tony Iommi, “Geezer” Terry Butler, Ozzy Osbourne, William Peter “Bill” Ward, když místo Warda jistou dobu zaskakuje Appice. V klasickém obsazení vzniklo i dvojalbum Reunion

Výsledek obrázku pro black sabbath

Toto

Toto

Výsledek obrázku pro toto

 

Toto je americká rocková skupina založená v roce 1977. Založili ji bratři Jeff a Steve Porcaro, jejich třetí bratr Mike se k ním přidal v roce 1982. Skladby „Hold the Line,“ „Rosanna,“ a „Africa“ se staly jejími největšími hity

 

 

Studiová alba

  • Toto (1978)
  • Hydra (1979)
  • Turn Back (1981)
  • Toto IV (1982)
  • Isolation (1984)
  • Fahrenheit (1986)
  • The Seventh One (1988)
  • Kingdom of Desire (1992)
  • Tambu (1995)
  • Mindfields (1999)
  • Through the Looking Glass (2002)
  • Falling in Between (2006)
  • Toto XIV (2015)

Živá alba

  • Absolutely Live (1993)
  • Livefields (1999)
  • Live in Amsterdam (2003)
  • Falling in Between Live (2007)

Soundtracky

  • Dune (1984)

.

O skupině The Kelly Family

O skupině The Kelly Family

The Kelly Family je hudební skupina, původně složená z Barbary Ann Kellyové, jejího manžela Daniela Jerome Kellyho a jejich dětí.

V roce 1966 Barbara Ann a Daniel Jerome Kelly opustili USA se čtyřmi dětmi (Danny, Caroline, Kathy a Paul), které měl Daniel se svou první ženou. Poté se usadili v jižním Španělsku. Inspirováni tradicemi začali s dětmi zpívat a tančit na folkovou muziku. Hudbu měli rádi, ze začátku hráli po okolí, svým přátelům a známým – začali vystupovat na narozeninových oslavách, svatbách a místních fiestách. V roce 1967 se jim narodil první společný syn Johnny a po něm další děti – Patricia (1969), Jimmy (1971) a Joey (1972). V roce 1973 se rodina přestěhovala do Pamplony, kde vystupovali v taverně. Barbara učila doma děti balet, chodily také na hodiny hudby. Pod jménem „Kelly Kids“ je bylo možné vidět ve Španělsku v televizi již v roce 1975. Ve stejném roce se jim narodila dcera Barby.

Při výletu do Itálie v roce 1976 byl během cesty do Říma vykraden jejich minibus. Bez finančních prostředků začali zpívat na ulici, dostávali peníze od kolemjdoucích. Z Itálie cestovali do Rakouska, Irska, Německa a Nizozemí. V roce 1977 se jim narodil syn Paddy, za dva roky dcera Maite. V roce 1979 získali první smlouvu k natočení desky u Polydoru. John byl hlavní hvězdou mezi „Kelly kids“ a nazpíval nejvíce písniček. První vydaný singl se jmenoval „Danny Boy“ a brzy byl následován dalšími. V roce 1980 získali první místo na žebříčku v Nizozemí a Belgii s písní „Who’ll Come With Me (David’s Song)“.

V roce 1981 se narodil syn Angelo a Barbaře zjistili rakovinu prsu. Rodina se vrátila do Pamplony, Barbara rok na to zemřela. Mysleli, že zpívání tím končí, ale Barbařino poslední přání bylo, aby pokračovali. Danny, Caroline a Paul v následujících letech skupinu opustili a Kathy jako nejstarší žena ve skupině přejala úlohu své matky a starala se o své mladší sourozence.
Po smrti Barbary se Kellyovi vydali do Francie, USA a v roce 1988 do Německa. Tam založili svou vlastní nahrávací společnost „KEL-Life“.

1994 byl pro rodinnou devítičlennou kapelu přelomovým – alba „Over the Hump“ se prodalo přes 4,5 miliónu kusů. Před „Over the Hump“ je ve většině států Evropy nikdo neznal. Ale s vydáním této desky prorazili v mnoha státech Evropy – mimo jiné i v ČR. Brzy následovala alba „Almost heaven“, „Growin‘ up“, „From their hearts“. Po vydání FTH se dějiny skupiny Kelly Family změnily. V roce 2000 opustila skupinu Kathy a John. Kathy chtěla zkusit vlastní sólovou dráhu a John odešel, protože již nesouhlasil s novým uměleckým stylem skupiny. Barby ještě spolupracovala s rodinou při tvorbě La patata (2002), ale pak se stáhla do ústraní. V šestici vydali album Homerun (2004). Skupinu poté opustil Paddy a albem Hope (2005) skončila veškerá společná diskografie „The Kelly Family“.

Angelo, Kathy a Jimmy zpívají sólově, Patricia a Maite se na sólovou kariéru připravují a John hraje a zpívá se svou ženou Maite Itoiz, která je operní zpěvačkou. Z původní devítky tvoří v současné době „The Kelly Family“ jenom pětice – Joey, Kathy (která se ke skupině vrátila), Patricia, Maite a také bratr Paul, který s nimi zpíval v dětství. Účast na společných koncertech v budoucnu nevyloučil ani Jimmy.

Výsledek obrázku pro the kelly family

Kellyovi stále vystupují na koncertech, převážně v Německu, ale někteří i v okolních státech. Nové společné album zatím není v plánu, většina se více věnuje svým sólovým projektům a Joey Kelly sportu.

Maite v ČR představila svůj tehdejší projekt na pomoc Togu. Její přednášky prokládané hudbou se uskutečnily v roce 2004 v Hulíně a v Kroměříži.

Angelo navštívil se svým sólovým programem ČR hned několikrát v letech 2006, 2007, 2008 a 2009, konkrétně Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň.

Kathy vystoupila sólově v Plzni a v Brně v roce 2008 a v Českých Budějovicích a v Olomouci v roce 2010.

Paddy (nyní bratr John Paul Mary) vystoupil v ČR v rámci modlitebních večerů, a to 19.2.2010 v Olomouci a 20.2.2010 v Brně.

Patricia zavítala do ČR jen jednou. 27.2.2010 koncertovala v Praze.

John Mayall

John Mayall

 herec, zpěvák, skladatel

84 let,  narozen: 29. 11. 1933  Macclesfield, Cheshire,  Anglie

 

Životopis

John Mayall je britský bluesový zpěvák, kytarista, hráč na klávesy a harmoniku. Jeho hudební kariéra trvá už více než 50 let, ale nejdůležitější pro jeho tvorbu byla druhá polovina 60. let dvacátého století. Založil a vedl skupinu John Mayall & the Bluesbreakers. Jako svůj hudební vzor ho uvádějí například: Eric Clapton, Jack Bruce, Peter Green, John McVie, Mick Fleetwood nebo Mick Taylor.

Jeho otec byl kytarista a jazzový nadšenec. V dětství se tak Mayall mohl dostat k nahrávkám takových amerických bluesmanů, jakými byli například Leadbelly, Albert Ammons, Pinetop Smith nebo Eddie Lang. Mayall se také sám naučil hrát na klavír, kytaru a foukací harmoniku.

Po škole strávil tři roky v jednotkách britské armády v Koreji. V roce 1956 začal hrát blues v poloprofesionální skupině The Powerhouse Four, později v The Blues Syndicate. A po přesunu do Londýna zakládá John Mayall’s Bluesbreakers. Mayall byl o deset let starší než první generace britského rock and rollu a rocku. Nepřekvapí tedy, že se stal nestorem britské rockové scény první poloviny šedesátých let. Byl jedním z průkopníků britské bluesové vlny v 60. letech. Přispěl tak ke vzniku směru později označovaného jako bluesrock.

 

Výsledek obrázku pro john mayall

Jeho Bluesbreakers byla líheň hudebních talentů. Zahráli si tu takoví hudebníci jako například Eric Clapton a Jack Bruce z Cream, Peter Green, John McVie a Mick Fleetwood z Fleetwood Mac, Mick Taylor z Rolling Stones, Don „Sugarcane“ Harris, Harvey Mandel, Larry Taylor, Aynsley Dunbar, Hughie Flint, Jon Hiseman, Dick Heckstall-Smith, Andy Fraser, Johnny Almond, Walter Trout, Coco Montoya, Buddy Whittington a řada dalších.

Koncem šedesátých let, po komerčním úspěchu v USA se Mayall přestěhoval do Laurel Canyon v Los Angeles, kde se přidal k tamní bluesrockové i jazzrockové scéně.

Roku 2005 byl vyznamenán Řádem britského impéria. Poznamenal k tomu: „Toto je nejdůležitější cena, kterou jsem kdy dostal. Nikdy jsem neměl žádný hit, nevyhrál jsem Grammy, ani nejsem v Rock’n’rollové síni slávy.

 

Výsledek obrázku pro john mayall

Iron Maiden

O skupině

Významná heavymetalová skupina založená S. Harrisem (ročník 1957, předtím ve sk. Influence, Gypsy´s Kiss a Smiler) v r. 1976 v Londýně. Původně ovlivněni především Deep Purple.

Rance a Sullivan jsou brzy nahrazeni Murrayem (nar. 1955) a Angelem (vl. jm. Bob Sawyer). Zároveň Wilcock vystřídal Daye. Po půl roce odchází Murray i Angelo. V kapele se následně objevují Wapram, Thunderstick (vl. jm. Barry Purkins) a Moore. Po jediném koncertě Wapram a Moore odcházejí. Vrací se však Murray. Skupinu záhy opouštějí Wilcock a Thunderstick. U kytar se pak rychle střídají Topp a Cairns. K bicím přichází Sampson a k mikrofonu Di´Anno.

V r. 1978 vydávají vlastním nákladem 1. EP, které má úspěch v londýnských klubech. O rok později hrají na festivalu Heavy Metal Crusade (v Londýně), který je později označován za 1. koncert tzv. NWOBHM (nové vlny britského heavymetalu). Iron Maiden se stávají čelními zástupci této scény. Po EP The Soundhouse Tapes přichází do kapely T. Parsons. V témže roce se skupina ještě stačí objevit na kompilaci Metal For Muthas (na zn. EMI). Počátkem r. 1980 Parsonse vystřídal D. Stratton (ten vydrží pouze do konce roku, kdy na jeho post nastupuje A. Smith, ročník 1957).

Kapela má poměrně úspěšný singlový debut Running Free a 1. album znamená dokonce 4. příčku v angl. hitparádě. Po jeho vydání střídá u bicích D. Samsona C. Burr. Ještě v r. 1980 se na obalu SP Sanctuary poprvé objevuje příšerka Eddie, maskot kapely.

V r. 1981 je zpěvák Di´Anno nahrazen B. Dickinsonem ze sk. Samson (nar. 1958). V r. 1982 mají hit Run To The Hills a album „The Number Of The Best“ (1982) je první v angl. hitparádě. V následujícícm roce přichází bubeník M. McBrain a kapela bude i v dalších letech vydávat vemi úspěšná alba: „Piece Of Mind“ (1983) – 1. větší úspěch v USA, „Powerslave“ (1984), Live After Death (1985, živé dvojalbum, verze na 2CD má 3 bonusy), „Somewhere In Time“ (1986), „Seventh Son Of A Seventh Son“ (1988) – opět první příčka v Anglii a (21).

Postupně se stále více prosazují i singly, m.j. Can I Play With Madness, Evil That Men Do, The Clairvoyant (všechny 1988), Infinite Dreams (1989), Holy Smoke (1990), Bring Your Doughter To The Slaughter (1991, jediný singl na 1. místě v Anglii) a Be Quick Or Be Dead (1992). Mezitím, v r. 1990, vydala EMI 10 minialb tvořených vždy dvojicí 12-palcových singlů (rovněž velmi úspěšné). V tomtéž roce vydává sólový singl a debutové album Bruce Dickinson. V té době přišel do Iron Maiden Holanďan J. Gers na místo A. Smithe (založil sk. A:S: a. P. – v r. 1989 album Silver Gold).

Náhradou za Dickinsona se na konci r. 1993 stal B. Bayley, ze sk. Wolfsbane. Dickinson se vrací v r. 1999.

 

INCUBUS

INCUBUS

 

Výsledek obrázku pro incubus

O skupině

Skupina pochází u Kalifornie a vydala již šesté album s názvem Ligt Grenades...Incubus kombinují rock a metal s dalšími prvky (funk, hip-hop…).Zpěvák Brandon a bubeník José se znali již od základní školy, zde se také seznámili s Mikem. Až na střední škole se spřátelili s basistou Alexem.

Ze začátku hráli převzaté písně na různých oslavách…Po určité době chtěli zkusit začít tvořit vlastní písně.
První písní kapely byla píseň LOVE SICK. V této době neměla ještě kapela název, Mike díky slovníku přišel na název INCUBUS – démon, který sirší pohlavní energií.
Kapela hrála v různých klubech např. v Roxy na Sunset Strip.

První DEMO vzniklo v roce 1995, o deset měsíců později vydali své první album Fungus Amongus…

Foo Fighters

Foo Fighters

Založení:3. 3. 1996, Žánry:rock

 

Výsledek obrázku pro foo fighters

O skupině

Stěžejní postavou americké čtveřice Foo Fighters se od počátku stal Dave Grohl (nar. 14. 1. 1969, Washington), který svoji hudební dráhu začínal jako mladíček v polovině osmdesátých let ve Washingtonu v kapelách Freak Baby, Mission Impossible a Dain Bramage. Poté odložil kytaru a zasedl k bicí soupravě. V sedmnácti letech odpověděl na inzerát a po konkurzu byl přijat ke skupině Scream. V roce 1990, po rozpadu kapely bratrů Petea a Franze Stahlových, zakotvil v tehdy ještě nepříliš známé skupině Nirvana, v níž nahradil předešlého bubeníka Dannyho Peterse. Dave Grohl vzápětí společně s charismatickým zpěvákem Kurtem Cobainem a urostlým baskytaristou Chrisem Novoselicem natočil přelomovou, celosvětově nezvykle úspěšnou „kultovní“ desku „Nevermind“. Grohl stál po celou dobu existence tria Nirvana ve stínu mediálně „propíraného“ Kutra Cobaina. Byl však s tímto stavem spokojený a v žádném případě nezáviděl vůdčí osobnosti kapely Nirvana jeho pozici, se kterou se ostatně až do své sebevraždy nedokázal vyrovnat ani samotný Kurt Cobain.

6. dubna 1994 ukončil Kurt Cobain sebevražedným výstřelem nejen svůj život, ale i další hudební vyhlídky jeho spoluhráčů. Dave Grohl, který na rozdíl od Kurta nikdy neholdoval drogám se po tomto tragickém datu začal stavět na vlastní nohy. Tou dobou měl v zásobě půl druhé desítky vlastních demosnímků. Grohl využil svůj hráčský potencionál a jen s nepatrnou výpomocí kytaristy Grega Dulliho natočil během osmi říjnových dnů patnáct písní, které v polovině devadesátých let vyšly pod hlavičkou Foo Fighters na stejnojmenném debutu. Název „kapely“ si Dave Grohl nevymyslel náhodou. Od svých dětských let byl totiž posedlý ufologií a „s„Foo fighter nazývali američtí vojáci, sloužící v Evropě, podivuhodné, těžce definovatelné objekty na obloze.

Všestranně nadaný Dave Grohl si pro natáčení druhé studiovky k sobě přibral další tři muzikanty s nimiž se poprvé živě představil 3. března 1996 v klubu Satyricon v Portlandu. V nově utvořené sestavě Dave od počátku figuroval jako kytarista, zpěvák a bubeník „na půl úvazku“. Jeho spoluhráči se stali, baskytarista Nate Mendel, bubeník William Goldsmith (oba z postpunkových Sunny Day Real Estate) a kytarista Pat Smear, který ostatně skupinu Nirvana doprovázel jako druhý kytarista na jejím posledním turné. Ještě v průběhu natáčení desky z kapely koncem roku 1996 vypadl Goldsmith, kterého nespokojený Dave ponechal jen na dvou tracích a zbytek dobubnoval osobně. K dovršení všech zmatků se na albových videoklipech místo Goldsmithe „předváděl“ tehdy právě nastupující nový bicák Taylor Hawkins. Klip „Big Me“, parodující reklamu Menthos vyhrál v anketě o nejlepší videoklip hudební televize MTV za rok 1996. Druhé řadové album „The Color and the Shape“ bylo nahráváno v Seattlu a Los Angeles a do prodeje se dostalo až v květnu 1997.

Taylor Hawkins se dokonale začlenil po boku Dave Grohla. Oba dva si spolu výtečně rozuměli nejen hudebně ale i lidsky. Hawkinsův „rozmanitě vychytaný“ styl hry na bicí lze připodobnit ke způsobu jakým hrával bubeník Stewart Copeland z trojky Police. Grohl naopak vždy tíhnul spíše k dravějšímu a údernějšímu mlácení do bicích, stejně tak jako jeden z nejráznějších bicáků všech dob John Bonham z Led Zeppelin. Hawkins i Grohl spolu poprvé střídavě udávali rytmus na třetí, hodně umírněné řadovce „There Is Nothing Left to Loose“. V té době však Foo Fighters fungovali již jen jako trio, tudíž bez kytaristy Pata Smeara, který to „zapíchl“ po poslední šňůře v září 1997. Prázdné místo se pár měsíců snažil zacelit kytarista Franz Stahl, který však nakonec Foo Fighters opustil v létě 1999 a překazil tak jejím členům plánované vystoupení na znovu oživeném legendárním megafestivalu Woodstock.

V druhé polovině roku 1999 byli „Fighters“ posíleni o kytaristu Chrise Shifletta, který si to s nimi poprvé živě střihnul 12. října 1999. V nové sestavě začalo vznikat čtvrté, skvěle nadupané album „One By One“. Jeho nahrávání však bylo přerušováno Grohlovými bočními aktivitami. K zajímavým vybočením patřila jeho na dálku zprostředkovaná kytarová vyhrávka, kterou naimplantoval do svého alba „Heathen“ rockový chameleón David Bowie. Grohl si vzápětí odskočil zabušit do bicích ke skupině Queens of the Stone Age. S tou nakonec odjezdil i turné na podporu společně spíchnutého a kritiky vychvalovaného alba „Songs for the Deaf“. Obohacen touto zkušeností, Grohl s ostatními členy Foo Fighters ve studiu přemíchal a znovu nahrál většinu pasáží již téměř hotové fošny „One By One“. Námaha se vyplatila, a skupině po pěti nepříliš plodných letech tak vyšlo jedno z nejlepších rockových alb roku 2002. Bez zajímavostí není ani to, že Dave si na této desce poprvé pevně stojí za svými texty a tvrdí o nich, že je tentokrát psal skutečně s radostí. Nezbývá než doufat, že kapela která se poprvé představila v Česku již 22. října 1995 v pražské Brumlovce, nás brzo navštíví se svým aktuálním koncertním programem.

Dave Grohl 6. ledna 2004 nahrával pro nové album skupiny Garbage bubenické párty písně „Bad Boyfriend„.

Formaci Probot, jež vznikla jako vedlejší projekt Davea Grohla vyšlo 9. února 2004 eponymní debutové album složené s jedenácti řádných skladeb a jednoho utajeného songu. Ke Grohlovi, který pro tentokrát nestál za mikrofonem a podílel se jen jako muzikant se připojili jiní zpěváci. Neměnným jádrem skupiny se stal kromě Grohla ještě bývalý kytarista skupiny Zwan Matt Sweeney a producent Grohlova mateřské skupiny Foo Fighters Adam Kasper. Heavymetalové album „Probot“, jež je poznamenáno prvky trashe a stoner rocku, má pramálo společného s tvorbou Foo Fighters. Jedná se spíše o uskutečnělý Grohlův sen o boření stereotypů a možnosti vměstnat na jednu fošnu jím uznávané heavymetalové ikony starých časů. Deska, která je prostoupena nezávislostí nebyla počata z touhy po úspěchu, ale jen jako hold skutečné heavymetalové muzice, která vzniká z tvůrčí svobody a ne z touhy vydělat si nějaké ‚kroupy‘. Celý proces trval tři roky, během níž se David Grohl snažil svými zaslanými ‚instrumentálkami‘ oslovit vytipované osobnosti řádně tvrdé muziky a zlomit je pro spolupráci. O tom, že se vše nepovedlo na sto procent, vypovídá i finální absence vokálů přizvaných zpěváků Toma Arayae ze Slayer či Phila Anseimona z kapely Pantera. Jejich pozice nakonec zaplnila další zvučná jména heavymetalu, například Cronos (Venon), Max Cavalera (Soufly, ex-Sepultura), Lemmy (Motörhead), Lee Dorrian (Cathedral, Napalm Death), Snake (Voivod) či King Diamond (King Diamond, ex-Mercyful Fate). Prvním singlem alba se stala skladba „Centuries of Sin“.

Foo Fighters vydali 13. června 2005 dvojalbum „In Your Honor“, jehož jedna polovina je ‚ospale‘ akustická a druhá pořádně rocková. Kapela nové songy nenahrávala v Grohlově studiu, ale v rozlehlém, k tomuto účelu přizpůsobeném, skladu. Na nahrávce se podílela hostující zpěvačka Norah Jones. Na několika tracích spolupracoval bývalý baskytarista John Paul Jones z Led Zeppelin, který pohostinně zahrál na Mellotronu, klavíru a mandolíně

Daft Punk

Daft Punk je jméno skupiny francouzských hudebníků Guy-Manuela de Homem-Christa (narozen 8. února 1974) a Thomase Bangaltera (narozen 3. ledna1975). Duo je považováno za jeden z nejúspěšnějších elektronických projektů současnosti, jak v prodeji alb, tak ohlasu kritiky. Poté, co Daft Punk získali popularitu v houseovém hnutí 90. let ve Francii, dostaly se na výsluní také další podobné projekty, jako například Air, Cassius nebo Dimitri from Paris a Around The World.

Daft Punk jsou také ceněni za své skladby, které měly velký vliv na francouzskou houseovou scénu. Do roku 2008 byl jejich manažerem Pedro Winter (Busy P), hlava vydavatelství Ed Banger Records.

V roce 2013 vydali song s názvem Get Lucky, na které spolupracovali s Pharrellem Williamsem. Během dvou dnů se prodalo 50 tisíc kopií této skladby.

V létě roku 2016 se začalo spekulovat o tom, že se Daft Punk a kanadský rapper The Weeknd zavřeli do studia. 30. září 2016 vyšel track Starboy, který se hned po vydání stal velkým hitem. O necelé 2 měsíce později 18.11.2016 vyšel dosud poslední track I Feel It Coming opět s rapperem The Weeknd.

Historie

Thomas Bangalter a Guy-Manuel de Homem-Christo navštěvovali stejnou střední školu, kde se roku 1987 seznámili. Stali se z nich dobří přátelé a brzy začali nahrávat svá první dema. V roce 1992 vytvořili spolu s kytaristou Laurent Brancowitzem indie rockové trio s názvem Darlin‘ (podle songu od The Beach Boys). Jednu z jejich písní vydal nezávislý label Duophonic Records na svém výběrovém EP. Na stejném labelu vydávali i britští Stereolab, kteří je pozvali hostovat na své koncertní turné po Evropě. Bangalter však tehdy řekl „Myslím, že hudba, kterou děláme je jen průměrná. Bylo to tak krátké, asi tak šest měsíců. Udělali jsme čtyři písničky, dvě vystoupení a to bylo vše.“ Tento negativní názor, který se objevil v časopise Melody Maker asi nejlépe vystihuje situaci, v níž se hudebníci nacházeli. Krátce na to Bangalter a Homem-Christo opouštějí Brancowitze (ten se přidává ke kapele Phoenix) a zakládají Daft Punk.

Daft Punk po experimentování s bicím automatem a syntezátory nahrávají v roce 1995 svou první komerčně úspěšnou skladbu „Da Funk“. Současně hledají manažera, kterým se nakonec stává Pedro Winter. V září 1996 podepisují smlouvu s Virgin Records – kontrakt jim mimo jiné vyhrazuje veškerá práva k jejich písním skrze produkční společnost Daft Trax.

Začátkem roku 1997 vychází jejich debutové album Homework. Díky syntéze techna, house, acid house a různých electro stylů, je považováno za jedno z nejvlivnějších tanečních alb devadesátých let. Daft Punk se rázem stávají hvězdami taneční scény. Největší úspěch sklidil hit „Around the World“, jenž je známý zajímavě se opakujícími slovy názvu písně. V rámci desky Homework vyšla také videa, jež režírovali Spike Jonze, Michel Gondry, Roman Coppola a Seb Janiak. Kolekce videí vyšla v roce 1999 pod názvem D.A.F.T. – A Story about Dogs, Androids, Firemen and Tomatoes.

Rok 2000 znamenal pro Daft Punk začátek práce na druhém albu, jenž vyšlo v březnu 2001. Na desce Discovery se orientují na synthpop a samply typické pro 70. a 80. léta. I tentokráte sklízí deska velký úspěch (2. místo v britské hitparádě). Kluby po celém světě ovládá hit „One More Time“, singly „Digital Love“ a „Harder, Better, Faster, Stronger“ se výrazně prosazují nejenom v Británii ale i v USA.

Dalším studiovým albem francouzského dua bylo Human After All, jenž vyšlo v září 2006. Tato deska alespoň u fanoušků nesklidila zdaleka takový úspěch jako předchozí dvě řadová alba. V britských hitparádách se nejvýše dostal singl „Robot Rock“ (32. místo). Někteří kritici označili album jako zklamání roku, nicméně i přesto bylo nominováno na Grammy v kategorii Dance (nakonec ale vyhráli The Chemical Brothers s deskou Push the Button).

Výsledek obrázku pro daft punk

V roce 2014 zvítězili se skladbou Get Lucky jako nahrávkou roku v cenách Grammy.

Bob Marley

Bob Marley

celým jménem Robert Nesta Marley (6. února 1945, Saint Ann Parish, Jamajka – 11. května 1981, Miami, Florida, USA) byl jamajský zpěvák, skladatel a kytarista, spoluzakladatel a významný představitel reggae.

Dětství

Narodil se v Rhoden Hall, farnosti sv. Anny na Jamajce. Jeho otec Norval Marley byl důstojníkem anglické armády a jeho matka Cedelle (Ciddy) pocházela z Jamajky. Krátce po jeho narození je ovšem jeho otec opustil. Protože vyrůstal mezi černochy, velmi trpěl skutečností, že v něm koluje bělošská krev. Když mu bylo deset let, odstěhoval se s matkou do Kingstonu do ghetta Trench Town. Mezi pravidla tohoto ghetta patřila skutečnost nevlastnit žádný majetek, všechno patřilo všem, ať jde už o hrnce na vaření, marihuanu nebo střechu nad hlavou.

Kariéra

V šestnácti letech začal profesionálně zpívat. O rok později v triu s kamarády Bunnym Livingstonem (Bunny Wailer) a Peterem McIntoshem (Peter Tosh) pod názvem Teenagers (později též Wailin‘ Rudeboys) nahrávali ve studiu Leslieho Konga svůj první singl Judge not.

V roce 1965 pod názvem Wailers (Kvíleči) podepsali smlouvu s vydavatelstvím Island, kde vydali několik dalších singlů. V roce 1966 se oženil s Ritou Andersonovou a společně odjeli do USA, kde Bob nevydržel ani jeden rok. Když se vrátil na svou milovanou Jamajku, založil vlastní vydavatelství – Wailin‘ Soul.

V roce 1969 se v základech změnil Bobův život, neboť on a celá kapela přijali rastafariánskou víru. Wailers vydávali dál a v rytmu reggae, k němuž se dopracovali přes ska začátky. Rok 1974 se stal rokem, kdy z kapely odešel Peter Tosh i Bunny Livingstone a on byl donucen postavit nové Wailers (nyní přejmenované na lBob Marey & Wailers) včetně ženského pěveckého tria s Ritou v čele. Díky úspěchu s albem Natty dread se z něj stala hvězda celosvětového formátu.

Smrt 

Když se v roce 1978 zranil při fotbalu, lékaři u něj zjistili zhoubné rakovinné bujení (patrně po otci zdědil predispozice k rakovině kůže, která je jinak u lidí černé pleti velice výjimečná). Byla mu nabídnuta operace, kterou odmítl, protože rastafariánská víra neuznávala „zásahy do lidského těla“. Bez ohledu na horšící se zdravotní stav stále koncertoval. V New Yorku vyprodal obrovskou Madison Square Garden. Na oslavu koncertního tažení vydal dvojalbum  Babylon by bus, jež je některými recenzemi označováno za jednu z nejlepších živých reggae nahrávek.

Poslední vystoupení se odehrálo 23. září 1980 v Pittsburghu v rámci Uprising tour. Poslední píseň dozpíval s vypětím sil. Když se konečně rozhodl s nemocí bojovat a podstoupil radikální chemoterapii, při níž přišel o osm let nestříhané dredy, bylo už příliš pozdě. Při kondičním běhu v newyorském Central Parku v roce 1980 zkolaboval. Rakovina se rozšířila do jeho mozku, jater i plic.

Zemřel 11. května roku 1981 v nemocnici v Miami na Floridě, jeho poslední slova patřila jeho synovi Ziggymu „Za peníze život nekoupíš“. 22. května po slavnostních obřadech v Kingstonu jsou jeho ostatky převezeny do rodného městečka, kde jsou do dnešních dnů uloženy v kopci Nine Miles. Byl pochován spolu se svou kytarou Gibson Les Paul, fotbalovým míčem, marihuanovým pukem, prstenem, který mu dal etiopský princ Asfa Wossen a biblí.

Výsledek obrázku pro bob marley

Older posts